Geologický příběh geoparku

Jaké horniny najdete v Národním geoparku Ralsko?

V Geoparku Ralsko převládají druhohorní usazené (sedimentární) horniny. Kromě nejčastějších křemenných pískovců zde nalezneme i pískovce železité (obsahují železitý tmel) či pískovce vápnité (s karbonátovým tmelem). Těmito měkkými sedimenty na mnohých místech prostupují horniny magmatické (čedičové a polzenitové). Ty jsou výrazně tvrdší a podmiňují vznik vyvýšených tvarů reliéfu (vrcholů či hřbetů). Horniny starohorního a prvohorního stáří se na území Geoparku Ralsko vyskytují pouze hluboko pod zemí (cca 200 metrů pod povrchem a níže).

Náš příběh začíná na dně moře

Před 90 miliony lety v období druhohor zvaném křída byla oblast geoparku zalita mělkým mořem. Na jeho dně se usazoval křemenný písek a štěrk, ze kterého postupem času tíhou nadloží vznikla pevná hornina zvaná pískovec o mocnosti až několik set metrů. Usazeniny zde po odlivu moře (asi před 65 miliony let) zůstaly jako součást české křídové tabule.

Vulkanická minulost

Na konci druhohor a ve třetihorách následkem tektonického tlaku došlo na mnohých místech k rozpukání pískovcové desky. Do vzniklých puklin proniklo žhavé magma z hlubin Země a utuhlo v podobě hornin (polzenit, čedič), které jsou mnohem tvrdší než pískovec a tak lépe odolávají erozi. Z toho důvodu jsou základem většiny zdejších strmých kopců.

V moci živlů

Ve čtvrtohorách se vytvořil dnešní půdní pokryv. Na pískovcovou tabuli působily vnější síly (voda, změny teplot, mráz, činnost organismů), které z ní doslova vymodelovaly spletitou mozaiku tvarů. Právě tady máte šanci vidět „sochařská díla přírody" - skalní věže, skalní brány, skalní hodiny, voštiny.

 

promeny_krajiny_fin.jpg